Vzplanutí

Vzplanutí

Anotace: ...

Stojím v rouše Adamově, pociťuji stud,
náhle cítím závan vůně a Tvou něžnou hruď.
Krásné kopce s vůní mandlí, hladké jako lízátko,
tak Tě líbám potom hladím, odhazuješ pyžámko.

Dotek dlaní, hebkost rtíků, dech se krátí s nadějí,
očekávám, všechno v mžiku, když dlaně umě svádějí.
Líbám tváře, líbám rety, hladím přitom záda Tvá,
očí žhnoucí, krásné květy, tak teď budeš zase má.

Pokládám Tě do peřinky, přikrývám Tě tělem svým,
hladím boky, líbám rety, slastně říkáš ,,buď už mým´´.
Lůno vlhne, krásně žhnoucí, lává proudí skrze nás,
pohyby jsou jak matoucí, kdo by nyní ztrácel čas.

Rozkoš v duších, slastné ráno, probouzím se v náruči
Mluji Tě, je to známo, za lásku se zaručím.
Pohled lásky, odesílám, čekám na Tvou odpověď,
v očích vidět lásky síla, chci Tě znova zas a teď.
Autor Ďábel sám, 14.07.2006
Přečteno 678x
Tipy 2
Poslední tipující: mkinka
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (5x)

Komentáře

Pěkné.

21.03.2024 15:03:20 | mkinka

Celé se mi to líbí.Od začátku jsem byla velmi napnutá,ale ten konec.....Chtělo by to jíné zakončení.Něco odzbrojujícího,když je ta celá báseň tak lechtivá...

14.07.2006 15:16:00 | mateska

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí