Marné lákání?
Marné lákání?
Až vnoříme se spolu nazí
do vody průzračné
smutku můj
tak zaženeme stíny ke břehům
aby vytvořily
oponu pro zvědavé oči andělů.
Až spojíme se spolu
v jedno tělo
smutku můj
tu stíny u břehů
se v smuteční vrby promění
spolykají naše činy
a budou mlčet na věky.
Až viola nás ukolíbá
hlubokým hlasem ke spánku
tehdy promění se šat náš
v listy co vítr odvane
tu my vyjdeme z probuzení čistí
více než nebe na nebi
smutku můj.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
v tom případě chci být tím smutkem...
01.08.2006 11:45:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
jasná 100
01.08.2006 10:56:00 | Trosečník
dobré ránko :)
taky nemám, co bych vytkla... řekla bych, že nápad a myšlenku to má... forma mně vyhovuje... a celkově na mě zapůsobila... hodně moc... až do hloubky :)
a jinak hodnotit neumím :) nejsem odborník :)
paaa
krásný den přeji
Týnka :)
01.08.2006 08:35:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
