Nechám se nést na křídlech noci,
ať uchopí mě do své temné moci.
Ticho její snad vyléčí rány mé,
až zahalí mě její kouzlo tajemné.
Ach lásko strašně vzdálená,
přežiješ den, dva,
či zmizíš s kalným úsvitem?
Noc tisíce tváří má
a jedna z nich je tvá.
Ach lásko v mysli stále tě mám,
ať v noci bdím či ráno usínám.
Pro tebe stín, pouhý noci sen,
při milování tvém přelud jen.
Svítáním obzor už šedivý,
vstávají ptáci, usínaj neživý.
Nechat se nést na křídlech noci
a tiše letět ke hvězdám,
vychutnávat ten slastný pocit,
že prostě nejsi, nejsi sám...
Nechat se nést na křídlech noci
a slyšet tiché tóny znít
s přáním, abys nikdy neprocit,
abys mohl tak dlouho snít...
Nooo...
:o)))
:o)
25.09.2006 15:49:00 | Cecilka
Já tu fakt bulím, prostě nerozumím co jsem provedla,
je mi líto, že mi nedáš vysvětlení. Copak jsi jako ten přítel co si mele svou v hádkách? Mluvíme oba a jedné a té samé věci, nebo je to něco jinýho?. Záleží mi na Tvém srdci, ale tomu opravdu nejsem schopná porozumět.
25.09.2006 13:50:00 | Marcella
To mám prosit? Opravdu neznám nikoho z literu osobně, krom u pár mých komentářu netopejra, je to úžasný človíček se smyslem pro vnímavost. Nevím kdo ti co nakukal, ale tohle je fakt.
Přečti si mou báseň Hádanky a pak Šmudlovu, Žárlivý hrdina - tam je můj komentář pro vysvětlení hádanky, byl slušný a požádal mě o její vysvětlení.
Tvá slova u mě doslova zabolely, ale tak to v životě bývá. Malá bojovnice.
25.09.2006 13:00:00 | Marcella
Hynku nerozumím, já Ti ublížila?
jak a čím, prosím o vysvětlení a nemím kdo je Emil.
25.09.2006 12:46:00 | Marcella