Bláznovství
Bláznovství
Anotace: kolikrát jem takhle stál a doufal a ... a nedočkal se
Pod přivřenými víčky
mi tančíš v očích, krásko
a já se chystám
Ti pošeptat
dárek
svého vyznání.
Nevím proč si myslím,
že mně Tvá krása uslyší,
když Ti budu
dávat
svou duši,
v něžných verších.
Lásko…, začnu zajíkavě,
ale přeruší mne
tanec štíhlého vílího těla a
stříbrný trylek
Tvého,
najednou bolícího,
smíchu
Zatočíš se ve víru
a ve větru
a v mých očích.
Najednou cítím z tvých pohybů
nekonečnou
prázdnotu.
Spolknu svoje bláznovství,
přes smutek se usměju a vím,
že zítra už
budu stát
v umírajícím létě
sám…
Komentáře (12)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk03.10.2006 07:45:00 G.P.
Levandule a kecat? No to určitě ne, maximálně by se o jejích výrocích dalo někdy celkem s úspěchem pochybovat ;-)
02.10.2006 23:30:00 Mourek
Vsadím se, že zrovna teď se ze široka usmíváš.
Vždyť ten úsměv na tváři už vymalovaný rty máš.
Jestli Levandule nekecala.... :o)
02.10.2006 19:42:00 NikitaNikaT.
Tahle mne hodně rozesmutněla, bolavý smích ... to mi něco připomíná.
02.10.2006 16:44:00 Jarky
někdy mě tvé básně úplně dostanou a se divím, občas se jen tak potřebuješ vypsat a nic víc, i když srdce plné citu a něhy, nic víc to nezaujme, je to jen pro tu jedinou zajímavé ale jako tajemná báseň či rébus a rozuzlení...nepřekvapí
Nic proti tobě, jseš sympaťák!
02.10.2006 15:27:00 Levandule
... a zase ty smutné vzpomínky :-(
Za chviličku přijedeš, budu Ti muset vymalovat úsměv svými rty! :-)
02.10.2006 15:25:00 Hannazka
Děkuju za komentář k Není všechno zlato... Zlato!
Zůstaň romantikem a nikdy, ale nikdy to nevzdávej!!! :o)))
02.10.2006 15:02:00 JardaCH
Jak se zdá, všichni přežili víkend ve zdraví, a píšou, a píšou...
Jak Španělé budem vole
Na roboty volat OLE