Anotace: Dvacet minut jsem přemýšlel nad tím, co napsat do téhle stupidní kolonky. Dvěstěpadesát znaků je na to příliš málo.
"Setři mi krev z těla
a slzy z klína!"
Odprostit se od samoty
každého průměrného dne.
Snad jen na okamžik přestat
snít o lepších zítřcích
a prožít jeden z nich.
"Zahal mne do svého pláště
a zahřej mne. Prosím."
Utrhnout si pro jednou
zakázaného ovoce.
Zbořit temné hradby
a otevřít brány
do pusté duše.
"Dotýkej se mne.
Zlehka, ale dotýkej."
Shodit břímě zvoníka
a zapomenout na ošklivost.
Uvěřit pohádkám
o krásce a zvířeti.
Ulehčit si od jizev.
"Buď mi blíž. Ještě.
Obejmi mne.
Neodcházej.
Už nikdy.
Nikdy."
Ta báseň ve své podstatě anotaci nepotřebuje. Spíš ten myšlenkový pochod, za kterého vznikla.
13.10.2006 15:39:00 | Thilion
Qasimodo a Esmeralda? - Je to o nich, nebo to cítíš jenom jako paralelu sebe? Napsáno je to dobře, ale asi by Ti "znalci" vytkli jen často opakovaná témata a postupy, nějak to cítím. Mně to nevadí, a vítám vzomínku, kterou jsem připomněl úvodem.
(Jinak ještě - Toto jsem někde četl a nějak s tím souhlasím: Pokud báseň potřebuje vysvětlení v anotaci - zvlášť dlouhé vysvětlení - pak to není dobrá báseň.)
13.10.2006 07:44:00 | Hary_nš