Doufání

Já znám dívku překrásnou
a rád bych ji chtěl mít
Však její srdce kamenné,
se nedá obměkčit

Mé city marně útočí,
na její chladnou hráz
To srdce tvrdší démantu,
hned tak nezdoláš

Já však boj ten nevzdávám,
vždyť trpělivosti mám dost
A to, co já jí nabízím,
je taky vzácný skvost

Až chlad a láska střetnou se,
pak jeden povolí
A věřím, že její srdce kamenné,
se mým citům podvolí