Anotace: Co k tomu říci? Snad jen že tuto báseň jsem napsala, když mě zaplavily vzpomínky na tu zradu.
Kdysi mi jeden velký přítel řekl: TOHO NEMILUJ,
ale já tě stejně velice milovala.
Ty jsi zradil, ale nikdo ti neřekl: HLUBOCE LITUJ,
tak jsem za tebe hluboce litovala.
…
Ta rána přišla jako blesk z čistého nebe,
já v tu chvíli ztratila to nejdůležitější –tebe.
…
Ráda bych ti i teď hříšníku po té době odpustila,
ale mám strach, že velké chyby bych se dopustila.
…
Hřích je na lásku silná zbraň,
nebezpečná jako mocná saň.
…
Láska je jen srdce klam,
stejně každý zůstane sám.
…
Ta naše píseň nese sebou mnoho bolestivých vzpomínek,
oheň zklamaní bude žít, dokud zbude tento plamínek..
…
Snad někomu se uhašení podaří
a milým úsměvem mě obdaří…
Láska je krásná a spanilá dívka, ověnčená sny, touhami, někdy oblečena v růžovém a někdy v černém, jako kdyby šla na pohřeb.. ve své melancholii pláče štěstím stejně jako nezměrnou bolestí, žárlí jako saň, vzkvétá pro nová rána a umírá pro ta stará. Je citlivá a naslouchající stejně tak ale i tvrdá jako křemen... jen jedna vlastnost ale vládne všem ostatním.
Je slepá.
02.01.2007 17:39:00 | Dilla