Zpověď

Anotace: ..zdánlivé smíření duše..

Čas je milosrdný a dny plynou
a mně se s každou další vteřinou
do duše vlévá větší a větší klid,
a i když stále vím, že Tě nesmím mít,
už nenechávám tolik slz večer pod peřinou..

Věř, stále toužím a stále Tě chci mít,
možná, že teď i víc než kdykoli snad dřív,
jen vím, že už neovlivním to, co bude dál,
že záleží jen na Tobě, co by sis sám přál
a s kým chceš do budoucna společný sen snít..

Chci Tě moc, ale čas mě učí žít i s tím,
teď už jen doufám, že snad jednou budeš zase mým,
ale jestli se mi nikdy nesplní můj sen,
pak budu dál jen čekat až časem přijde den,
kdy se pomalu se vším co k Tobě cítím usmířím..

Pak už si budu jen od života přát
být aspoň trochu šťastná a na svět se smát,
i když budu vědět, že žiješ jinde život svůj,
žes možná vůbec nikdy nechtěl být jen můj,
ale dal jsi mi maximum, co jsi mi ve své situaci mohl dát...