emoční sérum

Anotace: na kostku cukru..

 

když slova provází
 nesměle doteky
a ty se slzavá
zamotáš do deky
snad pláčeš
snad tě živí smích
ještě se neptám
čtu  ze vzlyků tvých
 
a kdybych ruku přiložil
na tvoje horká záda
a jejich středem kráčel
mělas to dřív ráda
           
 
možná se odtáhneš
živé jsou vzpomínky
usnout se snažíš
tvář mezi kolínky
možná už spíš

jak se to stalo
kdo první úsměv vzal
                 oči vyplakal
   vystoupil a nepočkal
 
až zastaví se
naše jízda bezstarostná
pod kopcem
až ze sedel si klidně slezem
a koňům dáme pít
a bez ohlávek
bez udidel
jen volnost pro ně budem chtít ..
 
když slova ztichnou
promluví těla
a ve výkřiku
náhle smělá
se rozhovoří
překřikují
do řeči si skáčou
vášní plují
bez obav v naději
boj s touhou svádějí
..a k ránu v trávě pod kobercem z rosy
slunce prosí
ať chvíli posečká
a dopřeje jim konec chvění
by řeč svých těl dovedli
k povznesení