Nostalgie druhého dne

Anotace: To, co lidé nazývají osudem, jsou většinou jen jejich vlastní hloupé činy. (Arthur Schopenhauer)

U slolu sedím tu
chci brouzdat krajinou
a s lásky vidinou
chci přejít samotu

Onoho večera
jak dítě naivní
lehce submisivní
halená do šera

Byl to žert nevinný
jak pírko vzduchem plul
když náhle pominul
zbyl mi žal jediný

Mne řídí ni jiný
nazván kdo osudem
než hloupé a se studem
mé vlastní činy