Slzy mi kanuly po tvářích,
Tys řekl jen prosté - neplač,
já odvětila, že to pouhé vločky sněhové na mých lících tají.
Nevěřils, jedné ses dotkl,
a slaná kapka ulpěla na Tvých rukou.
Utěšit chtěls mne,
ale slova jsi nenacházel.
Ptal ses, co říci mi máš,
a já nedovedla odpovědět,
že jen dvě slova - MILUJI TĚ.
Jasně že lásku musí vyznat sám od sebe! Jenže papír snese všechno a tak jsem mohla napsat to, co jsem chtěla slyšet, ale nemohla vyslovit. Šlo o vyjádřený pocit, ne o donucovací prostředek.
29.04.2006 19:08:00 | chiquita