Přsaha ve snu (Oath in a dream)

Anotace: viz úvod básně ;) Je to dlouhé, ale myslím, že to stojí za to alespoň to zkusit...

Sbírka: Začátky

Tato báseň, myslím, že nejlepší, jakou jsem kdy napsala, vznikla v mém snu.
Zdál se mi sen. Přesněji řečeno krásný sen v období, kdy se mi zkrátka všechno pěkně kazilo...
Nebyl svým obsahem nějak zvláště výjimečný, ale pocity, které jsem prožívala byly nepopsatelné.
Měla jsem jakoby pocit, že mi ten sen ukázal, že i to, co se zdá být nemožné, nebo když už to 
všichni vzdávají, musíme najít sílu pokračovat dál, nevzdát se a bojovat...!! Protože bez boje
nemáte nic. 
Věřím tomu tolik také proto, že nikdy jsem si nepustila písničku od Terezy Kerndlové - Přísahám
(no taky aby jo, když poslouchám rock a metal :) ) a v tom snu jsem nejen slyšela melodii té písně,
ale i několik slov z textu. Možná jsem ji zaslechla v rádiu a nechtěně jsem si ji zapamatovala, ale 
i tak... rádio jsem si pustila už ani nepamatuju! ^_^
Pokusila jsem se svůj sen převést do této básně... není to nic extra, ale pro mě má ten sen
a i ta báseň obrovskou hodnotu, protože mi právě tohle dodalo sílu pokračovat dál a NIKDY SE NEVZDÁT!

PŘÍSAHÁM

(Katarine Vargas)

Závislá jsem na snu...
Co to se mnou je?!
V životě řeším jen špínu
a má duše se zlejší stávaje.

V tom snu zamilovaná jsem byla.
On sic cizincem,
avšak řeč nám vztah nekazila.
On byl mého snu mužem,
doslova právě...
I tak jsme se pohádali.

Vzpomenout si nemůžu,
jaký důvod hádky byl.
Nevěnovala jsem pozornost tomu.
Kvůli mému odjezdu z jeho země asi.
Naše srdce nechtěla se loučit
a s krutou pravdou se konečně sloučit.

Já byla nic,
jen smutná dívka, 
která nechtěla víc,
než jen být s ním.
Nic víc, jen to.
A teď tu stojím v divadle,
držím noty průměrné zpěvačce.
Rozloučit se, těžké by bylo...
Už jen poslechnout si tu píseň mi zbylo.

"Přísahám!
Nedovolím volný pád.
Nad útesem dál chci stát.
Zavržená láska ví, že se musí dál prát!
Padám s Tebou stále výš.
Vedle Tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti...
Přísahám."

Smutek byl v mžiku proměněn
v rozhodnutí bojovat zaměněn.
I přes svůj strach
a společenský krach,
jsem v tom snu hlas svůj rozezněla
a ve zvuku bas své pocity vyzpívala.
Sic jsem zpívat neuměla
a to ani ve snu. 

I přes to,
jak to děsně znělo,
zpívala jsem, jak je mi líto,
kam až to dospělo.
Nikam - daleko zároveň
a teď říkáš jen: "Zapomeň".

"Přísahám!
Nedovolím volný pád.
Nad útesem dál chci stát.
Zavržená láska ví, že se musí dál prát!
Padám s Tebou stále výš.
Vedle Tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti...
Přísahám."

Můj falešný hlas pln srdečního citu,

mé oči v slzách se utápěly.
Ozářena v divadle reflektory,
jak v měsíčním svitu,

citový výlev můj poslouchaje davy.

A když hlas mi odošel,
odmlka nastala.
Ten čas nadešel, 
kdy slza mi z oka padala.
V tu chvíli, kdy zvuk bas se znovu rozezněl
a Tvůj hlas v tónu refrénu zazněl,
právě v tu chvíli jsem se otočila
a Tebe v záři reflektoru uviděla.

"Přísahám!
Nedovolím volný pád.
Nad útesem dál chci stát.
Zavržená láska ví, že se musí dál prát!
Padám s Tebou stále výš.
Vedle Tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti...
Přísahám."

Pomalu,
ke mně přicházíš.
Dolů ze schodů, 
za zvuku tohoto textu.
Mé srdce neví,
co se bude dít dále.
Nerozumí,
proč spolu nebudeme stále.

Ty dále ke mě scházíš.
Teprve až když jsi ke mně došel,
stihla jsem si uvědomit,
že chceme oba spolu být.
Ať je překážka jakkoliv těžká,
ty jsi ke mě sešel až z nebe
a to bude naše zkouška
- ani lehká, ani těžká.
Důležité je, že ty miluješ mne a já tebe.

"Přísahám!
Nedovolím volný pád.
Nad útesem dál chci stát.
Zavržená láska ví, že se musí dál prát!
Padám s Tebou stále výš.
Vedle Tebe já se do propasti spouštím,
jsme jak voda v poušti...
Přísahám."