Anotace: :) s trochou volné formy a volným veršem...ale o to více fantazie...
Dnes jsem Tě opět viděl
Když šlas' s rukama v kapsách a červenou rtěnkou
Rtěnkou jako lesní jahody
A trochu snad jsem se styděl
Jít blíž.
Skomírá mi plynová lampa
Není v ní světlo, které mám při psaní básně
Snad doplním ho zítra, teď už ne
Ve tmě vidím dívku - vampa
Snad sním...
Chci znát, jak krásně hoříš
Když šeptám Ti, že jsi dotek teplého moře
Nebo jako hotel pro znavené
Celou mysl mi zvolna boříš
Co s tím?
Přitluču na hruď celé Tvé jméno krásné
Vím, bolí to, ale i bolest je kvůli Tobě něžná
A díky Tobě dá se vydržet
Ta plynová lampa za malou chvíli zhasne
Je v nás...
Teď jsem Tě opět viděl
Jdeš s rukama v kapsách v parku po slunci
Co Tě ozařuje jako gotickou madonu
A já trochu snad se stydím
Vždyť víš...
nádherná...překvapuješ mě
líbí líbí :-)
07.02.2013 14:34:09 | Miriska
Děkuju moc, Mirisko :) já jsem měl asi skoro roční odmlku, jinak jsem na Literu už skoro 5 let :) a teď mám zase po delší době chuť psát.. :)
07.02.2013 16:00:36 | Zasněný básník
jj, však čtu vše a co se mi líbilo u tebe víš ... koment píšu až když mi to vyrazí dech ať už v tom dobrém či špatném slova smyslu ... a když mám co říct, tak řeknu :-)
piš piš dál
07.02.2013 16:13:37 | Miriska