Dát si s Tebou víno a mlčky pít,
dívat se Ti do očí a tajně snít,
jen trošku smočit rty v tom trpkosladkém moku
a cítit Tvoji vůni, když sedím po Tvém boku.
Dát si s Tebou lahev za vlahé letní noci,
a připálit si doutník, být v opojné moci.
Pak sledovat ten modrý dým
jak na oblohu stoupá a poslouchat jak vítr tichý
v korunách se houpá.
Dát si s Tebou víno, tak obyčejná věc,
však pro nás dva tak nemožná až máme z toho křeč,
na rtech mých už zůstane krůpěj toho moku,
a odraz Tvého úsměvu mi obtiskl se v oku...