Jen tak si lehnout do trávy
a pozorovat nebe.
Jen tak si lehnout do trávy
a mít Tě vedle sebe.
Dívat se na tu modř
a vidět tolik krásy,
když lehký vítr zafouká
a rozčechrá Ti vlasy.
Jen si tak lehnout do trávy
a poslouchat zpěv ptačí.
Jen tak si lehnout do trávy,
těch krás okolo mne - až k pláči.
Dívat se na dvě sedmikrásky,
jak květy se k sobě kloní,
cítit ten závan čisté lásky,
co byl bys´ schopen udělat pro ní?
Jen tak si lehnout do trávy
a přivírat víčka.
Jen tak si lehnout do trávy,
když slunce nám kůži hýčká.
Já lehnu si do trávy,
kde budu Tě mít vedle sebe.
Co na světě tak miluji?
Slunce? Vodu? Vítr?
Ne – já miluji Tebe.
Mně se to moc líbí. Taky jsem si představovala, jak zalehám do trávy a dívám se do nebe!:)
18.04.2015 21:28:36 | roztoč_v_mé_hlavě
ST!
Opakujeme se tady všichni, naopak mě se to moc líbí, až tak...že si představuji jak si lehnu do trávy a jako dým z cigaret mi zmizí obavy :D.
17.04.2015 16:31:02 | ta.cupka.
Tak špatné by to nebylo, ale příliš se opakuješ jako v písňovém textu... to je takový manýr, o němž se řada lidí domnívá, že zdůrazňuje... to jo, ale nezdůrazňuje to hlavní a to je pointa. Šetřit zájmeny, přívlastky... ale vydrž, to bude dobré. Jen si nemysli, že báseň se píše jako v Básnících - to umí moc málo kdo... a málo kdy to má hlubší myšlenku.
15.04.2015 22:11:47 | aravara