Bílá lodice

Dnes jsem měl sen o bílé lodici

plachty jí napínal vítr

pomalu sílící.

Lehce se vlnily jak tvoje boky

viděl jsem tebe 

tvoje kroky.

Řezala vlny rychlostí blesku

trup měla útlý, plný lesku

jako tvé tělo za svitu měsíce

jako tvá stehna v uzounké sukýnce.

Na hlavním stožáru vlajka jí vlála

malinko zasněná se mi zdála.

Vzpomněl jsem na tvoje oči

když do nich hledím

tak hlava se točí.

Vyplul jsem za ní v prastarém škuneru

i když hned zapojím tisíce veslařů

bez tvojí pomoci těžko jí  doženu.