Pod stým stromem stojíš
posté ho dlaní objímáš
posté na kolenou klečíš
pravdy se ale nedoptáš
Posté uděláš krok první
posté popícháš se o trní
pod stým bičem uhýbáš
víru svou těžce uhlídáš
Posté prosíš nebesa o zázrak
posté hledáš v tichu náznak
posté před vším utíkáš
však sebe samu nepoznáváš
Příjde po stoprvé věta
s ní přírodní zákon sám
v to co léta doufáš
po stoprvní dá naději nám
....Tak to je .... zkoušet, .... zkoušet, .... zkoušet, ....
protože podle zákona pravděpodobnosti každý neúspěšný pokus .... snižuje pravděpodobnost neúspěchu toho dalšího ....
.... o celou polovinu ...
28.02.2007 16:45:00 | HarryHH
... postoprvé a pořád nově... pořád čtu Tvé básničky, ale vždycky je v nich tolik nového :)
14.02.2007 11:56:00 | Zamilovaná do nezamilované doby
Ano,jak se říká, i ve slově beznaděj je naděje. Rozumím Ti, ale trošku bych dala pozor na uniformitu textu, dej tam víc originality, neotřelých výrazů a básnička by měla své verše roztančit v rytmu, neměla by škobrtat, ale mně to taky vždycky nejde.
11.02.2007 19:51:00 | Miskitka
Tak krásně to umíš napsat,až srdíčko plesá
11.02.2007 17:49:00 | Vivi.~2
Trochu mi tam nesedí rytmus,ale myšlenka je jasná.
Pořád mám pocit,že už všechno bylo stokrát a dokonce i po stoprvé - věčný koloběh
11.02.2007 16:04:00 | Harr
A tak to půjde dál a dál. Nakonec,dokud počítáme? Není to snad dobré znamení?.
11.02.2007 15:28:00 | Lota