Pro Aničku

Anotace: moje první básnička, napsáno 25.5.2013

Hezký tělo, pěknej zadek,
kdo je asi tenhle člověk?
Jmenuje se Anička,
je to krásná holčička.
Ona anděl asi bude,
život bez ní tady nejde.
Okouzlující je její pohled,
když se dívá, jsem jak led.
Moje srdce je jen její,
byl bych s ní do setmění.
Kdyby tu tak byla se mnou,
měl bych radost vážně velkou.
Někdy bych s ní chtěl jít ven,
abych měl pak hezkej sen.
Kéž by byla jenom moje,
taková, jaká právě je.
Každodenně jí to sluší,
samozřejmě i když prší.
Kdo se za ní neohlíží,
toho asi srdce tíží.
Miluju jí vážně dost,
teď jí píšu pro radost.