Jako střípek v hloubce pod kůží,
slepota utkaná z havraních per,
svět, co skrývá se v jediném polibku,
když hvězdy se do sebe pohrouží.
Jsi mou vnitřní oblohou,
já trosečníkem na moři Tvých dlaní.
Chtěl bych Tě držet a přitom
pořád mám ten děsivý pocit,
že mi mizíš mezi prsty.