.
Usínám s tím
že už zítra bude všechno jiné
pravěký stín přeletí tvář a
oči mine
Oči ne
k nim nepřipustím stín
do nich si za nocí hleděla
a po ránu něha
míchala vejce
Vzdej se
křičí to černo v nás
ten nedostatek světla
v tunelu života
Běžel jsem až krev v hrdle
byla jak kov
Na polštáři ležel vlas
Vzpomínka ?
Právě teď ?
Nemaje slov.
Vejce a skořápky...
21.11.2018 20:33:31 | Philogyny