Jsem ženština nestoudná
mám v srdci jenom touhu
mé kroky vede láska pouhá
z mých slov zavedeš stouhu
Myslela jsem - jen na krátko
myslela a nedomyslela jsem
proč viděla jsem jen pozlátko
to tmavé trestem nechtěla jsem
Obloha pro mě dnes potemněla
má kůže nevoní už studem
ústa má natrvalo oněměla
žiju za trest v těle krutém
Tak se jen snažím býti vidět
leč marně - teď zdá se mi
nechceš více mé činy slyšet
trestem je mi žíti na zemi
...život je trest ?...pak tedy smrt odpuštění ?...tak to raději budu trestanec ...a trn pruhovaný čat si budu navěky užívat :))) ...neboj může být i hůř :) ...
27.02.2007 05:15:00 | WhiteSkull
Své poblouznění a lásku často nejsme schopni vůbec ovlivnit a někdy nás za to osud pak těžko trestá...
26.02.2007 22:43:00 | ona