… pupeny jara

… pupeny jara

Anotace: ... báseň napsána 8.12.2017 (někdy předbíhám dobu .. a už v prosinci jsem cítil jaro .. )




Kde dlí Tvého těla stín, kde?

Jak pupen tělo mé se nalévá,

touhou jara, tou jež v cíl svůj jde,

teplem těla kouty zalévá.

 

Cíl však mizí v nedohlednu, v dál,

kde tvarů se choulí Tvá smyslnost.

Rety hladit, jen hladit, bych si přál,

však vzdálenost jest má to ctnost.

 

Kdo kochá se Tvojí jemností,

tou jež lapila bez milosti mého zraku,

komu pohled krásy jest onou předností,

zmizí též mu ve vzpomínce mraku?

 

Jak jara vzpomínka v šedi listí pádu,

vkrádá se v nitro odloučením prokřehlé,

nad tělem ztrácím tím tak vládu,

želím duše své, samotou jen tklivě mdlé.




Autor Jean-Paul Simon, 10.03.2019
Přečteno 279x
Tipy 3
Poslední tipující: J.Karasová, šerý, Aura
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Pěkné dílko! Zejména prvá strofa mě oslovila nejvíc.
Jaro v srdci zamilovaného není pojmem času a touha nenosí hodinky.

10.03.2019 19:50:21 | šerý

Milý kolego, opět Ti moc děkuji. Jako vždy si Tvého komentáře moc cením a vážím. Velice mně uvnitř naplňuje činit svojí poezií lidi v mém okolí šťastnými. Je to krásný pocit. Těším se na Tvoji novou báseň. ;-) Ať se daří, kolego. :-)

10.03.2019 20:36:41 | Jean-Paul Simon

Něžná touha...

10.03.2019 11:15:55 | Aura

Děkuji Ti, milá Auro. Snažil jsem se vyjádřit opět pocity svého nitra. :-)

10.03.2019 11:51:54 | Jean-Paul Simon

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí