Předtucha

Předtucha

Anotace: První část mého veršovaného příběhu inspirovaného řeckou bájí o dvou lidech, kteří se milovali tak moc, že si říkali navzájem jmény bohů, kterým se to znelíbilo.

Sbírka: Alkyoné a Kéýx

PŘEDZPĚV

 

Krásná Alkyoné, ta dcera Aiolova,

            jenž bohem větrů je, tak velmi krásná byla

            a Kéýxe svého tak vroucně milovala,

            on chrabrým plavcem byl, plul i do tmavošera.

 

Snad ptát se chcete mě, jak velká jejich láska,

            já odpovím vám rád, tak mnoho budu laskav:

                        když člověk vidí pár, jak radostně se laská,

                        ne zpola šťastni jsou, ač nepadne ni hláska –

                                    on říkal jí Héro, ona jemu Die –

                                    tak nestoudně, drze, ba opovážlivě.

 

ZPĚV I.

Kéýx rozhodl se vypravit

zas na další plavbu mořskou.

Jak chtěla ho zastavit!

Však předtuchu měla božskou!

 

ALKYONÉ

„Nechť tedy plujeme oba,

ať mohu mít v své duši klid!

Vždyť velká je moře zloba,

já bez tebe nemohu žít!“

 

KÉÝX

„Alkyoné, Alkyoné,

tvá tvář je zemským pokladem

a oči tvé přenádherné

jsou přeci jen mým osudem.

 

Tu cestu musím zvládnout sám,

ty, prosím, zůstaň doma, paní.

Teď pusu na čelo ti dám,

já vrátím se na tvé přání.“

 

ALKYONÉ

„Jen kdybys byl prosťáčkem,

tak přesvědčit bych svedla tě!

Kéž mohla bych být ledňáčkem,

pak dvě bych měla perutě!“

 

KÉÝX

„Má Alkyoné, královno,

vždyť zajít před mou výpravou

za orákulem je záhodno,

bych neměl cestu nešťastnou.

 

Já stále mám v své paměti

ten smutný osud svého bratra.

Vše, co budu moci zvěděti

ti řeknu hned, ať jsi šťastna.“

 

ZPĚV II.

KÉÝX

„Orákule, mocný pane,

řekni, odkud vítr vane,

jaký bude výsledek mých cest,

prosím, předej mi tu zvěst.“

 

ORÁKULUM

„Hromy, blesky, zuří bouře,

po hladině loď se klouže,

nepodceňuj oči hadí,

ledňáček se s křídly rodí.“

 

KÉÝX

„Orákulum, posle bohů,

řekni, zda se vrátím domů.

Bude moje žena plakat?

Nebo bude štěstím skákat?“

 

ORÁKULUM

„Boží hněv i boží soucit,

bozi mohou sami soudit.

Moje vize nejde dále –

moře, blesky! Pluješ stále!“

 

ZPĚV III.

ALKYONÉ

„Co pověděl ti orákulum,

ten zvěstovatel božích zpráv?

Ten moudrý věštec věrný bohům,

tak, pane, konečně mne zprav!“

 

KÉÝX

„Ty zvěsti nejsou příliš jasné,

však loď přes bouřku bude plout,

i přes hromy v moři krásném,

loď naše chytí správný proud.“

 

ALKYONÉ

„Já přeplývám nejistotou,

mám v sobě špatné pocity!

Ach, nepluj, drahý! Nečistotou

mé sny jsou stále prošity!“

 

KÉÝX

„Věř úsudku mému, Héro,

dobrý konec všechno spraví!

A ze zlata získaného

ti vyrobím prsten drahý!“

 

ALKYONÉ

„Ach, prosím tě, z těch svých cest

i skrz to moře zářných hvězd

se vrať mi, lidský Die můj!

Ty, Aiole, otče, při něm stůj!“

 

Autor Hříma, 11.06.2019
Přečteno 210x
Tipy 8
Poslední tipující: Frr, danaska, Iva Husárková, šerý
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (1x)

Komentáře

Dobrá práce! Máš můj obdiv*

11.06.2019 21:58:34 | šerý

Děkuji, děkuji mockrát! To pohladí.

12.06.2019 20:08:03 | Hříma

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter