Odplouvám lásko z tvého náručí,
z dosahu tepla tvého těla.
Čas když k ránu poručí,
plány nemilé dělá.
Podrážkou odřít jinovatku z chodníků,
není to co by jeden chtěl.
Píše se nová kapitola v deníku,
přesto hřeje že líbat jsem tě směl.
Podmanivé ticho snů,
zmizelo v škodolibém mrznutí.
Tam nové výzvy k sobě zvu,
vyzývám je k dalšímu střetnutí.
Když za svým snem bouří emocí pluji,
za světlem majáku srdce.
Slotu kol sebe s jistotou pozoruji,
pohár nechutná trpce.
Žádná vlna mě nesrazí na kolena,
vždy k tobě lásko se vrátím.
Sílu mi dáváš má vyvolená,
čas s tebou je odměna
čas bez tebe se již krátí.
smutná :-)
Kéž vyslyší výzvu tvoji,
vždyť život se krátí.
Mít lásku, o kterou se člověk bojí,
snad se TI vrátí. ;-)
15.11.2019 09:17:42 | jenommarie