Lásky štít

Někdy to zkrátka nehasne,
ani když krutá bouře nás zalévá.
Citů důvody nejasné,
jsou jak cukrová poleva.

Posvátné okamžiky,
dopadají na náš svět.
Jak neduhy na staříky,
ale nezmaří však ten náš let.

Oči zkalené únavou,
zamilovaně stále jiskří.
Jsi přístavem i úlevou,
jsi lanem co mě jistí.

Jsi mého srdce potravou,
ten sval pro tebe žije.
Jizvy z příkoří uplavou,
s lehkostí tepu mé šíje.

Střepů ze snů roje,
jak meteory drtivým dopadem.
Bombardují citů zdroje,
myslí že vzdorovat jim nesvedem.

Sílu však štít lásky velkou má,
bezpečí zamilovaným skýtá.
Odrazí Svízele Drzouna,
úsměvy od srdce vítá.