Vítr mi na hlavu,
z nebe padá.
Zuřivou náladu,
své cíle hledá.
Česá mi vlasy,
myšlenky hladí.
Meluzínou hlasy,
ze všech stran radí.
Zdi vržou v domě,
horror to připomíná.
Sny žijí však v tobě,
což naději připomíná.
I když je pod mrakem,
myšlenka schovaná.
Láska je zázrakem,
dost pevně kovaná.
Ani ten vítr sílu nemá,
odvát to zlato na srdci.
Umírá síla temná,
ty jsi ten sen co chci.
Láska je silná a hodně zdolá,
musí to cítit,
stejně oba.
Vitr a nečas, lze pak zdolat. ^ST^ pěkná;-)
10.02.2020 18:50:04 | jenommarie
Jj, jen kdyby občas nečas polevil, byl by prostor i na jiné věci :-D
11.02.2020 06:18:39 | petrzal
Ty nečasy znám, kazí mnohá a je to velká škoda. Snahy a hlavně je dokončit, ty snahy. Jj těžká doba. ;-) :-)*
11.02.2020 08:36:54 | jenommarie