Proč jsi němý, človíčku?
Či snad hluchý chviličku?
Na reakci marně čekám,
zda nemýlím se, teď se lekám.
Mám strach a cítím nejistotu.
Snad teď nejdu na žebrotu.
Stále k Tobě vzhlížím,
konec mlh vyhlížím.
Víčka se mi klíží,
lomcuji s tou mříží,
kterou vtloukli mezi nás,
opatruj se a zlom vaz.
Najdi svoje štěstí,
vyvaruj se pěstí.
Jejich rány bolí
však láska nepovolí...
...Zatím
hezké, ale smutné...četl jsem několik Tvých básní a všechny jsou tak smutné...samozřejmě, že tuším proč...
zkus napsat něco optimističtějšího...pak by Ti třeba bylo líp...
26.04.2020 08:51:57 | mapato
Děkuju moc, čím starší jsou básně, tím méně jsou aktuální. Nebojte se, ale lépe se píší vážná a smutná témata. Obdivuju ty, kdo umí psát pozitivně. Musím to taky zkusit :D
Děkuju moc za komentář
26.04.2020 10:00:59 | Roser