Přes ticho v pokoji,
křičí mé pohledy,
tě vyzývám k souboji,
srdce zraň pozvedly.
Tolik chci svlažit rty,
v tvé řece života.
Být navždy tím co smí,
pro tvé touhy znamenat jistota.
Mé hladové dlaně milují,
když mačkat chceš znavené tělo.
Prsty šimráním děkují,
za vše co se na něm dělo.
Výboje blesků mezi námi,
zahoří louče tajných cest.
Tvé vnady se tajně smály,
a já se jimi nechal vést.
Je to ten moment chvíle,
kdy němí jsme v sobě opojeni.
Dialog beze slov došel cíle,
vzájemnost dvou hlav sobě na rameni.
Krásná chvíle co dva milující spojí
návzájemně splynou v něžném opojení...
17.06.2020 20:58:48 | Emily Říhová
Vnímavé procítění milostných okamžiků. Mám za to, že se zde autorovi podařilo poeticky vyjádřit v plné šíři.
17.06.2020 12:22:35 | šerý
Tak já se tedy klaním,
toto je moc krásné
a čtu čtu
a srdce mé žasne.
Ať se tak brzy stane
..ta touha...jj ;-) *ST
(že jde do líbivých už ani nemusím psát:-D)
17.06.2020 08:31:03 | jenommarie