Vlčích máků barvy rty,
říkají ti ve mě čti.
Paprsek zrak v duhu láme,
líbáme se, nečekáme.
Beze slov okvětních lístků,
padajících do čtyřlístků.
Jak zábrany z čisté mysli,
v polibcích jsme k sobě přišli.
Nasloucháme srdcí křiku,
pohlceni v okamžiku.
Ve rtech teď svůj osud máme,
z hluboka do duší se podíváme.
Je to víc než teplý dotek,
obraz starých zašlých fotek.
Je to ducha probuzení,
dvou těl s láskou ve spojení.
no objevila jsem kouzlo zašlejch fotek na půdě a mají zvláštní tajemství což dnešní selfíčka postrádají vlastně jsou mrtvá víc než ty starý fotky co budou stále něčím kouzelné i tajemné a hlavně pořád živé když je objevíte ve staré truhle od pavučin a ta vůně dávných dob mě fascinuje
22.06.2020 09:25:57 | xoxoxo
Výborné :)
22.06.2020 07:15:08 | Crazymike