Bez názvu

Bez názvu

...potom som vyšla z izby
a ty vravíš - musíme sa rozísť,
prepáč, nemám ťa už rád.
Usmiala som sa a vravím -
nevadí, aj to sa môže stať.

Ostal si, akoby ťa uštipla osa
a pozeral za mnou,
ako som vychádzala bosá,
bosá, sprevádzaná tmou.

Dlho som o tebe nevedela,
neposlal si mi ani list.
A moja nádej pomaly zhasínala,
ako keď zo stromu padá list.

...potom si prišiel a riekol -
odpusť, nemalo sa to stať.
No ja som sa znovu usmiala
a nechala ťa stáť.
Autor Viktory Mary, 27.06.2020
Přečteno 75x
Tipy 16
Poslední tipující: Emily Říhová, vojtěška, Helen Zaurak, Marten, jenommarie, Frr, Crazymike, Tomcat, Isla
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Ráda jsem četla, nádherná slovenština a báseň sama, děkuji.

27.06.2020 19:38:15 | Helen Zaurak

Ďakujem, to poteší.

28.06.2020 07:38:13 | Viktory Mary

Když stalo se a láska došla,
nač trápit duši svojí,
pro každého je nová cesta
a úsměvem se spojí.
Pěkné a tak to i má být, přej a bude ti přáno. ;-) *ST

27.06.2020 13:50:43 | jenommarie

Pěkná tvorba, žádná orba... :o)

27.06.2020 10:25:55 | Crazymike

Krásná... ST*, až mi chyběl ještě jeden odstavec :)

27.06.2020 06:38:24 | Isla

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.10 | Facebook, Twitter