Čtyřikrát se zatočila,
Země kolem Slunce.
Ta záře se neztratila,
drahokamu na korunce.
Lásky království opojné,
jak strun na harfě rezonance.
Pocity ráže průbojné,
s blesky co ve výboji dávaj šance.
Jak slzy oblohy,
co země se vpíjejí.
Jsem ponořen já do tvé podoby,
oddaně a s nadějí.
Každý pohled, každá hláska,
tvoří naše lásky dílo.
Podmanivě plamen praská,
v srdcích kde mu se zalíbilo.