Náš květ

Do světa za tvými víčky,
mám touhu býti polapen.
Veden plameny svíčky,
hladem srdce potrápen.

Průhledná z mlhy bytost,
z nebe letí, víří prach.
S šípem v srdci ztrácím plachost,
tvůj překročím práh.

Horkost hlavy která touží,
hřeje mě až na duši.
Mé rty kolem tebe krouží,
opít tě se pokouší.

Miluji ten náš svět,
kde spolu lásku mlsáme.
Krásně voní tento květ,
když strach z mrazu nemáme.