První pohled

První pohled,
zamiloval,
zadíval teleskopicky,
a nemohl to rozdýchat.

Léto v červenci,
sluncem zalité,
polilo vzdech,
přemítavě čarovné.

Bytost nebytostí,
promlouvala,
Ta,
květinou líbena.

Pivoňka růžově kvetla,
kala nakvetla,
voněním ovoněl hyacint.

Prokvetlo růžemi milované,
zavítané trním.


Přes džungli,
hojných deštníků,
spádem volnosti,
nemohl se donadívat,
k oné unešenosti,
nesen v křivkách.


Lapen Květoslavou,
napětím vysokým,
z elektrizoval,
iluzorní iluzi.


Byla li by to iluze,
nenabyla by vyznáním,
řeči znakové.

Kde to sdílím,
když né exaktně,
jitřenkou vycítění...


Houštinami prodírá,
zmateno změtí,
v překladu,
vyslyší prales,
hláskujíc,
V-y-Z-d-V-i-Ž nepoznané,
a obrosteš.


Zvíře tygra,
tělem lidství,
dostalo,
poklad lvice,
hřívou výsad,
po lesů deštných,
vyvrcholením,

postu živočišstva.