Ke ztichlé adrese

vlnky rozechvělého srdce
nepatří mi

odveden do zimy
se všemi tichy ledovými
ulpívám

jsem přimrzajících rán
na okně
bílého koně

dýchám ?
domovem
nepoznán


...a vtom uvidíš motýla
zmateně poletuje
okolo světla v kuchyni

další den sedí na dřevěném rámu
nemá kam by letěl
nemá květinu
snívá o louce šťastných nektarů
žije křehký let
přiblížen
šeptá svůj sen o jaru


a já chystám ovoce co kdyby již procitl

divil by se
třepotal křídly že na lednové římse
sníh třpytí se
od krajiny před svítáním
ptal by se
zdali anděl blízko opatruje svět ...

směl by vzít sen do svých dlaní
ba co sen
to celý život jeho květ ?

jen věříš
i zítra že udrží se
že zítra...

otevřeš dveře
a on k tobě přinese
sinusový rytmus
ke ztichlé adrese