Slota

Když srdce brouzdá zmáčené,
mlhou reality bytí.
Mít růžové brýle můžeme,
i když třeba jsme v řiti.

Mě neláme v pase ta slota,
já krok po kroku dál kráčím.
A´t si ze mě klidně dělají idiota,
já sám si svůj boj válčím.

Nejsem estet a jizvy mi nevadí,
co mojí duši tolik hyzdí.
Pocit prázdna mi láska nahradí,
co ve mě stále hnízdí.

Není to klišé ona hřeje,
ona mi sílu dává žít.
Nemám schopnosti čaroděje,
jen umím života doušky pít.