Toužím

a prosím...

Nebudu lhát!

Snad vypíši se, soudím

ze sebezničující touhy

bez pocitu provinění...

Nedosažitelná, nenaplněná,

spalující mozkové buňky

v útrobách vášnivých,

snad odvážných myšlenek mých...

Středobodem počínání

snad 'rozvážného',

jste 'Vy!'

Madam úkrutná,

odmítající, neopětující...

Nevím, zda oddolám

žáru Vaší krásy?

Zda vystříbím touhu

po nenaplněné lásce

z pohledů Vašich křivek,

Vašich odmítajících rtů,

Vaší lhostejnosti...

Nechci Vás uvést do rozpaků,

jsem vázán svazkem naplněným,

avšak...

Toužím!!

Snad nejste pro mne ztracená!?

Toužím dotýkat se Vás...

Srovnat svůj krok s Vašimi kroky

Byť po krátkou dobu

možného vzplanutí vášně...

Horující, neutuchající vášně!

Miluji Vás madam!

Ve svých snech, v kterých

zjevujete se mi nahá,

promiňte mi

bez obalu,

živočišně krásná!

Ve snech, v nichž

Vás líbat smím...

Třeba jen na konečky prstů

Smím!

Smím??

A věřte, s odpovědí nespěchejte!

Čas není náš Pán!