Noc studí.
A ty dýcháš.
Kýcháš.
Větry pouštíš.
Trpělivost zkoušíš.
Voníš, hřeješ, si hebká jako satén.
A věrná jako labuť.
Nebuď z toho smutná.
Nemůže za to bobr, ani vuvuzele.
Chlap je lapen lýčením.
Žena pasti klade i na tebe.
Myslí.
Kruh se spojí i rozetne.
Svoboda mizí.
Pára nad hrncem.
Poklička.
Jako stáří.
Rozum.
Ztrácí.
Raci?
Ty tacy...
Poezie... téměř experimentální a jak z nákupní tašky života. Se zájmem jsem nahlédl.*
12.05.2021 12:40:47 | šerý