Otisk

Otisk

Zavřený vítr v místnosti,
jen vzduchem je náhle zatuchlým.
Andělé volné chtěj být bytosti,
dát průchod citům vybuchlým.

I konvence mohou být pouta,
když v rozmachu tvým křídlům brání.
Bezmoc však vášeň nerozpoutá,
když v okovech čeká na poznání.

Miluji tvoji volnost,
rád se dívám jak jsi svá.
V lásce je totiž nesmrtelnost,
ta pocit štěstí mi pak dá.

Jsi se mnou ne v mém područí,
křídly dáš vánek mysli mé horoucí.
Dívám se lásko když si na gauči,
hladíš své tělo žádoucí.

Vděčný jsem když se přitisknu,
na malé chvíle duši milé.
Teplo své do srdce otisknu,
a cítím se stebou velmi čile

Autor petrzal, 08.09.2021
Přečteno 290x
Tipy 9
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

08.09.2021 10:02:03   mkinka

Úžasná báseň.Perfektní dílko. Smekám.

líbí

08.09.2021 09:29:49   uživatel smazán

Blažené ** Počteníčko

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel