Moc oslovilo.
14.09.2021 16:40:11 | mkinka
Tvá báseň ve mě vyvolala vzpomínky na náš písek u domu.
My pouštěli skleněné kuličky hradbami dolů. Někdy i plíšky od limonád.
Tenkrát jsme nevěděli co je to opravdový smutek. Všechno co jsme potřebovali k radosti jsme měli.
Oba rodiče, sourozence, kamarády a taky venek, kam jsme chodili moc rádi. Větu sraz venku... nikomu jsme nemuseli říkat kdy... Každý věděl kdy a stejně jsme se slétavali jako vrány na poli. :) A věděli jsme také, že naši strážní andělé( rodiče, nás hlídají ) Vzpomínky nám nikdo nevezme. Vždy budou naší pokladnicí. A vlastním každého já...
10.09.2021 17:00:07 | Isla
ano u domu i v mém rodném a venku setkání.. delfín je opraven na Tyršově koupališti, já teď sám večer u jiného drinku zkouším být rytířem k pomněnkám v tichu... a děkuji Olinko s hezkou vzpomínkou, skleněnkou, teď rozumím proč máš tak ráda hrady a vrány na poli mi probouzejí radost, což nevím jak vysvětlit, mně se prostě vrány líbí, je s nimi veselejc
10.09.2021 19:38:31 | J's ..