Dilema Králů

minulá noc prohrála korunovační klenoty
… a co mi zbývalo
než to ...
v přeškrtnuté lásce
dát

položit temného krále
před blond zázraky

na bílé stráni
mokré touhy

když slova mezi námi závějí

nebe zapleveluje se měsíci
někdy se ve mně usmějí
někdy ti je toužím říci ex
sněženky mé zemi vezmou chlad

hvězdopýre
konstelace podají mi ruce
souhvězdí jen z tenkých čar
a jitřní večernice
má stopy ze břidlice

a co mi zbývalo padlý amire
než nechat

šachovnice
v přeškrtnuté lásce na mrazivé dívce
v kresbě dechem
tence
o jezerní chvilce

ojíněné
křehké pro ten dar
pro něžné svity radostné

* opravdu nechat ?
tvůj sen tvé rose
štěká

že chtěl sobě slunce
že pro tebe
chytá

posílat kouř
už jsem kde planety

alfa psí tam svítí na naše životy

a ty mi unikáš před zázraky
že jsem ... to jsi
že jsem ... to srdce

na
vezmi si dotek

vím
rty budeš co jsem líbal ve tmách
vím
budeš chtít to srdce
i to jsi

věrná

při tahu mých let
ještě mi pohladíš vlasy
v nichž se vznáší trnové vítězství
šeptání posledních
kdy předčasní ejakulanté pěšcového andante
stávají se rozbíječi bílé dívčí jízdy

(: ale slečno
na psy i na psí ?
to na mě neplatí
stříbrným jezdcem vábit střelce k pastelovým rtům
odhalovat bělost zápěstí spoutané sněženky v temné věži
a ještě kolébat maliny intimních rošád na jazyku

k dámě
tolikrát
nepřistoupím opakováním tahů
sice by se hezky dívalo s vámi ...
mimochodem hezká rtěnka díků
na :)

na očích se ti leskne jubilejní abrahám -
odtažný šach mat -

(: uvnitř ti září zahřeje samotu
a to ti nestačí
zas budeš jitře posílat
astrologické ascendentní ticho

ticho je před zázraky jinačí
a sůl na tvé tváři jazykem descendentů posbírá
podzimní doteky
v růžovém úsměvu krás

- dát nebo nedat ?

vyvrcholení ante portas

.
.
.