Tobě Se To Líbí

dokud jsi neznámá
dotýkáš se
niterných tajemství
mojí
nesmělosti

plamének rozmarnosti
cestuje
pestrými odstíny představ
jaká jsi
na dotek

dokud jsi neznámá
tvořím slzami ohně o tobě
o tvém světle řas
zračící tvou vlhkou pleť
pro níž pláču
v každém teď

dokud jsi neznámá
šupinové aurum je lapající po dechu
okřídlí nad hladinou vzrušená akvária
intimních přání
jež nejsou
ani v básni k mání
a růžová tma se těší v nevinném slunci

dokud jsi neznámá
zněžnějí rozbřesky uvadlé srdce
po minulých tříštěncích
v motýlí chvíli mořského snílka
a tvoří křišťálové veršové ledy o tobě
o tvém šarmu s žáry
chtějící mě lovit v každém teď
ač vločky na dlani se tvého
ještě
nesmí týkat navždy

dokud jsi neznámá
jsi zvláštní
a já chci být speciální

tak zatraceně jsi zvláštní
až jsem divný

a ty máš pocit
že ignoruji šumoty našich setkávání

a svěřuji své srdce
chladným dámám
znajícím
ladnost svého bruslení v záři
z promenád noční poetiky
když ve svůdném outfitu průzrační
citové krajkoví
krasoplaveb po ztichlé klenbě

neboj
svlékají je jiní hvězdáři

naposled neodolám
a tak vlastně zůstaneš tady
v rose vesmíru
oděna tajemstvím
jakých smí se číst
v šepotech vlasů
kde sněhové sedmikrásky za chvíli slíbá
přítulné slunce doteků

než střapatá mlha rozprostře
všech znějících slov

pst

dokud jsi neznámá

tebe zbožňuji

i později mě tvé deště citují a hřejí
jenže
už tu nejsem
protože mi stále cosi chybí
už mě máš
v beráncích oblačných

připlouvají po nebi
podzimní sivé ryby

dokud jsi neznámá ...