Splývání

Z kořenů temnoty láska kývá,
že klíčí aby jsm šli blíž.
Člověk se v srdci často skrývá,
však je to tam - ty víš.

Námraza taje, z duší stéká,
první paprsky pouštíš v úsměvu.
Má ruka ta ti závoj svléká,
tělo je zmámené v záchvěvu.

Jako blesku výboj do těla,
tvůj pohled jiskří do mých dlaní.
Nahá jsi náhle nesmělá,
buď nyní prosím mojí paní.

Já průsečíkem tebe budu stále,
splývám celý ve tvém bytí.
Tyto chvíle působí dokonale,
jsou smyslem mého žití.