Úplněk

Na těle nočním měsíce,
v stříbrné noci záři,
tváří odrážíš tisíce,
ty drzý noci otrokáři.

Klid té temné dnešní noci,
rozhodl ses stínům vzít.
Nad rámec svých pravomocí,
pravdu ve tmě musíš mít.

Každou škvírou načuhuješ,
do pokojů příbytků.
Andělů se dovoluješ,
bys lásce přispěl k užitku.

Maluješ si na naše těla,
nahá v pevném obětí.
Touha přijít nemusela,
přesto vždy k nám přiletí.