Jsem stín

Sněženky mé rozvité,
jemné kvítky milování,
silným jedem zabité
uschly beze slitování.

Uschly pro mou naivitu,
která nese lásky vinu.
Ve dne sám jsem, v noci v skrytu,
chápu, jsem jen stínem stínu.

Jsem stín a teď vrávorám
pryč od světla, co mne vrhá.
Nedořeším hlavolam,
byť jsem tím, kdo city mrhá.

Prosím, odpusť - aspoň křičím.
Nechci trápit žádné lidi.
Radši city zcela zničím,
než trápit ty, kdo mě vidí.