Bůh To Vidí

… je sobota
a nikde ani bota

vypadl jsem z vlaku na kostelové adrese
ujel jsem z letiště dva krát dva
a posral mě ranní pták
protože chtěl zpívat o jaru
a asi nastydl nebo co

zastavil jsem se před orlojem

a sotva jsem protřel oči
se slzami slaných včerejšků
z hodinového stroje na mě koukl smrťák
jakoby chtěl
abych prozřel na duši
sehnal si andělská křídla
a vznesl se k němu do výšky
kterou neodhadnu

i nad nepatrnou rozhlednou ze sirek
cvrnknutou na stole snad v nejhorším pajzlu
není vidět přes mlhu jak jsem žil

tak sluneční vítr nese zrnko písku
tak stojím dole na kamenné dlažbě
a výš než můj naplněný čas
stále někdo je

ano

zas je čas Ježíše
a srdce u hrobu
čte verše jeptišek
lásce že nemohu

lásce že nemohu
chystám nůž cibuli
vtom jedna z jeptišek
chce ať už nebulím

...

„Sestro !

nechte si svůj úbor jak uhlí
nepůjdeme k Bohu
už jsem jinde ztuhlý

a schovejte jasnou Bibli
do bezedné truhly !“

...a jak tmář kázal
nebohá sestra bledší než Luna
jež světlo pravdy Slunce nedá
tmavla v očích
až vykonala ... !

i kříž se třásl
i víra zaplakala
nad steny v ději nahých těl

… chtěj bez srdcí
… chtěj bez duší

a čas jak Ježíš

navždy ti zkameněl
už neuvěříš žádným veršům žel

...

od těch dob chtění
kdo o Velikonocích
falešně lásce věnuje

ani černou slupkou cibulí
ani ve štiplavosti ženy
se za hrob srdce neukryje ! ! !