pamatuj vojáku
to nebe bez mraků
už je nám vzdálené
pamatuj vojáku
že dneska padneme
pamatuj vojáku
není čas na lásku
cítíš ...
tenkrát
ano
budeme
anebo
ne ?
pamatuj můj brachu
jsme
jen hrstky prachu
pamatuj můj brachu
než se znovu narodíme
pro co tu zemřeme
Můj prastrýc bojoval v obou světových válkách a vrátil se domů za svojí Maruškou, co mě ještě pak ve svých 80 stihla pochovat v kočárku. Mojí prababičky bratr si musel uříznout na frontě ruku, aby přežil a vrátil se domů a i s tou jednou rukou dokázal plést košťata a vozil je mojí prababičce.
Vždycky je naděje a mým příbuzným pomáhal Bůh a víra.
20.04.2022 07:04:38 | mkinka