Anotace: ... .. třetí den od propuknutí mé nemoci
Sbírka: V Otroctví Virového Imperátora
na plamen lásky život dostal covida
na hlavě z horečky mi vystupují oči
a rozlezlá velmoc virů povídá
smůla srdce - pokoseno končíš
marné prosit ať mě nezotročí
marné zrcadlit mé oči - jsou slída
slzí leskem ke kalnému toči
prapor bílých buněk je tichý tep v bídách
proč jsi ke mně vtrhl covide
že doteky lásky jsou černé leporelo ?
na konec? po nás ? co zbyde ?
duše uletí a mé zdevastované tělo
vhodí do ohně s proutky od pomlázky
přichází čas černých vrb …
cos mi přál žes mě prostě škrt
dal virům války plán
už v místech kosy brousí mikrosvět svůj srp
ač kladivo buší na stěny krvinkám
-
tak v mém těle jsi chtěl rozezpívat smrt
tak je tu ticho a tma a svítí
apel na imunitní ban
a náhle přijde odjinud konejšivá báseň o lásce
hej pane se psem, máte zajímavě nazvanou sbírku:) jinak dobrý text
27.04.2022 14:47:54 | xoxoxo
Kočka mi vyprávěla, že ten a ten se uzdravil. Mňoukala a dala rým. Mezi řádky.Sliby země matky. Věřím jí. Přání je slovem mým. Dnem rozezním.
27.04.2022 07:00:16 | mkinka