Viděl jsem tvou fotku,
a už jsi mi cizí.
Jak nalívám další vodku,
další vzpomínka mizí.
Trvalo to roky,
teď po týdnu se neznáme,
piva další loky,
a zítřek… v rovnici neznámé.
Pět let byla láska,
pak najednou loučení,
život je zas sázka,
kterou nikdo nezmění.
Chtěl bych křičet, to mi věř,
bolí to jak čert,
a když vím, že nepřijdeš,
není se mnou žádný žert.
Chtěl jsem ti říct ještě mnohé,
když přicházel konec,
bylo tak však dosti strohé,
teď musím být sobec.
23.05.2022 21:06:01 uživatel smazán
Je to rána, když se podíváš na někoho s kým jsi roky - bok po boku a zjistíš, že je Ti cizí... Bude líp :)
23.05.2022 19:44:11 Nona
Co bolí, to přebolí, chce se mi jen napsat.
I tohle jednou pomine - si říkám vždycky, když si uvědomím, že je mi moc zle ale i moc dobře.
Je napsaná pěkně od srdce, to je ten zdroj tvoření, naše emoce.
23.05.2022 19:53:23 Křemen
Pomine, v tom je krása lidského zapomínání.
Děkuji, ano, to je jedna z pozitivních stránek věci, je to lehký zdroj inspirace, člověk má o čem psát a jde to tak nějak samo.