Čekání Na Slunce
Čekání Na Slunce
jsem věřil že domov svítá
když tě slečno nesu na rukou
a v našem srdci
a když jsem potřeboval
radovat se ve svém nitru s vločkami
abych žádal i tvé oči
řekla jsi mi
:* sundej si brýle
:* a rozšířím tvé obzory o nás
…
po rozchodu
když jsem se vrátil
abych našel věci do zimy
zjistil jsem že je nepotřebuji
protože už nevidím
zestárl jsem na duši
a třesou se mi ruce
mohl bych najít brýle
ale rozkolísaná mysl neví co z toho stvořit
nesoustředí se
zapomíná
a už každou chvíli usnu s jakoukoliv
představou od sněhu
kdybychom s láskou
měli neplánované děti
teď by objevovaly borůvky
a říkaly by tati
nás to nebaví
mamka by zas zářila někde na tahu s drogérií
a šermovala by spreji
proti klíšťatům a komárům
a děti od borovic
ptaly by se proč sbírám jehličí
a k čemu to je
dívat se každou chvíli
k modrým vrcholkům hor
potom by se začaly hádat
kdo našel větší smůlu
a kdy bude veverka mňoukat
chtěly by slyšet strašidelný příběh
a s borůvkovými fleky bychom se vraceli...
mamííí mamííí
my jsme na borůvkách...
* to vidim!
a mračící modré oči
by už blýskaly
* tobě taky svěřit naše děti !
* ještě aby jednou hledaly na mechu
* z modra něco nového
* jako my...
*
...
dnes
jiná blond slečna je pryč
a borůvky mě zase nebaví
nejradši bych od všeho utekl
přestal i s tímhle pomněnkovým psaním
kterým stejně nic nezměním
nelinka už také každou chvíli utíká
jen já se v průvanu chytám zábradlí
díky smůle
a u věcí do zimy
mám sundat si brýle
…
sám už rozumím proč taťka se často díval
k modrým vrcholkům hor
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk...smutný, ale co bejvávalo by...dneska není...to znám...;-)nebaví mě už ani snění...
28.06.2022 17:57:21 | Marten
Vždy o něco méně očekávat a o to více se radovat.
Lépe od iluzí odvedeni, nežli zůstat podvedeni.
Nechat tolerantně život dít se. Vše se děje jak má. Ale to neznamená, že podle zásluh, kterými se člověk obhajuje. Štěstí a lásku nehledat na nebeském Sociálním uřadu. Ale v naší aktivitě, víře a charakteru. To je asi jediný vztřícný počin, který pro štěstí - co jako "jen" lidé, můžeme udělat. A poté kdesi štěstěno Staň se!
Zajímavý mužský běh mysli, pro mě obsahu zkrze uvěřitelným. Pěkné dílko*
28.06.2022 15:09:24 | šerý
....Naopak..projdi a jdi dál..neutíkej....a piš....Ji.
28.06.2022 14:13:25 | jitoush
...při pozorování obzoru, duše vzroste...*
(asi to mám od Coelha:)
28.06.2022 11:38:12 | Sonador
K některým porozuměním se holt musíme dožít.... Krásné to máš
28.06.2022 11:13:41 | Lexi
Tvé Světlo utěšených barev básně potěší ST*
28.06.2022 10:04:59 | Frr
Je krásná, lidská, smyslu života plná. Čekat na slunce může znamenat promarnit občasná zatažení, i ta, v parném létu, darem.
28.06.2022 09:25:24 | Vivien
Přestat s tímhle pomněnkovým psaním by byla veeeliká chyba, ať je teplo nebo zima :-). Rádi Tě čteme, tak šup napsat další:-)
28.06.2022 07:13:57 | CULIKATÁ
… napsat další... to není přece úplně jednoduché... když je člověk po nějakém zklamání, rozchodu, atd... aby začal další seznamování... to u mě nějaký čas trvá, a můžu Ti říct, že s určitým časem se mi to mění, třeba v mládí jsem si z toho nic nedělal,
ale v pozdějším věku jsem to začal nějak víc prožívat... takže tak... a rádi Tě čteme..
to mě tam čteš Ty a asi i pes...?u toho se usmívám, ale myslím, že jsem napsal ažaž za ta léta, já vím, Ty jsi mě četla i dříve před lety a tak moc děkuji, protože to se mnou vydržet to je už na pěknou chvíli života...
a ta nelinka haf haf haf:) je tedy se mnou, takže zdravíme
29.06.2022 02:00:16 | J's ..