B~L~O~N~D~Ě~N~Í~

... ne neposlouchej můj pyl poletující v harmonii

je to děsivé a zvláštní
z vesmíru
zamknu se v kouřovém outfitu a chci se nadechnout pro slunce


... ne nedotýkej se mého srdce
jin jang má citové nachlazení na čiru
kýchnu a ledové oči jsou frustrovaní kocouři
jejichž hvězdy vytržené z heliosfér
jsou stěhující se jepice a prskají při svíčce

... ne nepřibližuj se plaménku v mé duši
protože prskavky na vánoce jsou nedostupné a blond

...

tam tam z dálky prosince mi dej postranní pocit
dej mi představu bytosti která má v sobě život
a dívej se na mě jak na betlém vanilkového pohledu...

protože nedokážu pohnout slunečnicí
neumím dostat se ze tmavosti rámu

.

* buď
* buď ale paralelní...
* buď po mém boku ale nedotýkej se mě...

* netoužíš po kombinacích
* reakcích
* nebo po čemkoliv čeho se bojím...

* nehledej mě protože se ztratím...
* nespi se mnou protože budu jantarovým prachem
* obraz mě a neopouštěj můj spánek
* protože bys mi zemřel
* a proměň se ve smutné nízké frekvence (líbí se mi tvůj hlas}

* ale nedotýkej se mého stínu protože má spektrum touhy...

* a mé neklidné aurum povah stále ztrácí dech...

* nedotýkej se mé vůně protože je uvězněná ve tvé hrudi...

protože inhalace vytváří spojení ...